něco z těch „básní mých“
jsem dávno zapomněl
– třeba… jak zněl tvůj smích?
čeho jsem málo měl?
ne. to jsem nepsal já.
já jsem tenhle list bílý.
– ta černá krajina
tu napsal někdo jiný…
on jako listuje starými básněmi? to "já jsem list bílý / ne černá krajina" padlo příliš nečekaně, do letmého smířlivého vzpomínání moc jako zvrat. To spíš vytáhnout a rozvinout samostatně.
05.10.2019 11:27:39 | Karel Koryntka