… přítel podzim
… přítel podzim
Anotace: ... jedna stará báseň na níž jsem se učil psát. Báseň napsána 25.10.2017
… přítel podzim
Barevných listí malířův to ráje kout,
jest to jeho inspirací tichý příval,
avšak básníkových myšlenek jen trudný proud,
oněch šedivě tklivých vizí nával.
Chlad v tělo poznenáhlu proniká,
přítel, jenž mi věren nyní jest,
díky němuž radosti mé v duši zaniká,
toť mých příštích měsíců mrazivá to zvěst.
https://www.youtube.com/watch?v=e7MjcUw0Co0
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
* Takové kultivované pohlazení poezie s pozváním k usrknutí kvality pozdního sběru.
07.10.2019 14:12:43 | šerý
Moc Ti děkuji, milý příteli, avšak jsem realista. Dnes bych to napsal zcela jinak. Jsem si plně vědom toho, že to není čisté. Jsem perfekcionista. S básní se vždy velmi mazlím, než jí pustím do světa, tehdy však jsem byl v začátcích tohoto pomyslného mazlení se s verši. Je však krásně vidět posun ve formě mých básní za dva roky. Těší mne to. A to opravdu velmi. :-)
07.10.2019 15:06:02 | Jean-Paul Simon
Máš pravdu, zde ještě forma poněkud pokulhává za obsahem (příval - nával, proniká - zaniká, nepatřičné zdvojení toť a to v posledním řádku... a jak rozumět řádku "díky němuž radosti mé v duši zaniká"?)
08.10.2019 05:53:57 | Neklan