TOK

Potlesk zazněl, takový poněkud

krutý, zcela bez šťávy. Umanutost

hraje tu hru, zcela netknutou. Uzamčenou

v trezoru, všichni by ji chtěly. Zvony zněly 

hráli tu svoji píseň, netknutě potupnou.

Los, si běží v té své věži, vidí vše z té

výšky. Jsou tam všichni, co ten svět

náhle vidí, zde. Je to toho losa svět,

ne nekoupíš ho v trafice. Každodenně

na své obhlídce, jako na své vyhlídce.

Kolotoč možného i nemožného, vše to

znám. Rozvířen do těch všech stran, kolik

jich tu je, rozséván stále do jakési hnuté

beznaděje. Klaun se usmál, bylo to spíše

no takový hlen jako by se zrovna v tu

chvýli, mnohoznačně, smradlavě, podepsal

a to přímo z obličeje. Jaké jsou tyhle děje,

tak mnohoznačně vytažené, přímo z ulice.

Co se to děje, zeptal se naposled, po té

na zem klesl a již se nikdy nehnul. Už to

vole nehul, ty vole, vůl je kastrovaný býk.

Nesměj se mu za to, nech ho prosím být.

Dron splnil svoji mysi, zabil toho strašného

teroristu, no asi byl to on. No, to je vlastně 

jedno, všichni vypadají stejně, zřejmě. Prevence musí

musí být  a mučení je takové jen středověké vlka, vytí.

Tu západní civilizaci, my to do nich

nahustíme, ať chtějí nebo ne. Podej

hřeben vše to učeš, neboj  netluč 

se. Pomlčíme že ta střela zničila

celý blok, mnoho civilistů zabila. Žen

a dětí, to bylo prý jen smetí které se

objeví vždy, když je potřeba něco uklidit.

No a ta dětská nemocnice to byla chyba,

která se stává, jen jednou za týden.

Lidská práva to je dnešní zpráva, ty je

máš a on taky. Heslo zní, silným do zadku

polezeme, ty slabé nemotorné zneškodníme.

Saudská Arábie ta si z lidskými právy, prdel

utírá. Ale má tu ropu jako stopu, toho že

necháme ji být. Čína hlavy stíná, ale je to příští

superstar. Prachy nasáknuté krvý,  nikomu nikdy

nesmrdí. Lidí spousty tak co nechť se plní tábory

těch lidí, které přes ty barevné papírky, nikdo nevidí.

Zpráva značně pravá, svět není demokracie, nikde nebude.

Jen si na ni značně nemotorně a sobecky hraje, znaje vítěze.

Je to jako vždy, síla výtězí. Historie psána rukou potřísněnou

krvý. Řeklo malé dítě, koukajíce se na oblohu, ne to není pták.