Pták v kleci

Ponurý měsíc, listí žádné (nepadá)
Stromy tu píseň neslyší
Píseň zmaru, štěstí i bolesti

Tón větru je jako píšťaly v kostele,
My lidi kolem chodíme nesměle

Myšlenky mi kolují v hlavě,
Stejně jako krev k mému srdci.
Nepřistupuji k tomuto životu dravě
Jsem jako pták v kleci.

Bolest se s mlčením snoubí
jako ti ptáci v kleci.
Vše to zůstane v hloubi
V hloubi vod

Kdo je bude hledat? (Ty oné hlubiny)
Kdo otevře klece?
Kdo v listopadu vykouzlí barvy?