Sbírka: Podzimní verše
Svírá on prst svůj v obětí,
jako mladá matka dítě své,
vypadá volný, je však v zajetí,
těžko mu uniknout z ruky z té.
Prst jeho dává mu důvod žít,
bez něho význam zanikne,
až si prst rozhodne život vzít,
teprve potom unikne.
K čemu však svoboda, nemá-li význam?
Nač potom prstenu bez prstu?
Nesvedu asi, to se Vám přiznám,
rozlišit svobodu od trestu.
U nás byl ten kroužek snad zakletý. Mě zesílily prsty, začal mi být těsný, tak jsem ho postupně přestala nosit. Manžel ho nosil i při práci, až mu jednoho dne praskl na prstu. Od té doby, bylo i s manželstvím amen (když to vezmu zpětně, dá se to s tou dobou spojit). /ST/
02.03.2020 07:44:54 | Dobrodějka
Skvělé i k zamyšlení. Je to o svatbě?
06.01.2020 19:31:53 | Xardas
Počáteční myšlenka to nebyla, ale když se na to teď tak koukám, tak se to dá vzít i takhle. Dobrý postřeh :)
06.01.2020 20:37:32 | Samta