NÝMAND

možná strach je jako hlad

možná člověk rozpadne se v prach

možná krása není hmotná

možná tlukot srdce zní jen prudce

proč je každý den jen trpký nevlastní sten

proč zkratka je tak pochmouraně vratká

proč blízko je tak v nezměrnosti daleko

proč sním sen nikdy nepotkaný v den

asi den je někdy přeci jen moc krátký

asi strůjce všeho nechal tu vše beze všeho

asi stesk je touha vztek a mnoho jiných dalších cest

asi taky vlastním poezii tak smutnou a nevěřící v spásu

proč je touha a chtíč ve světle všeho jen nudná šmouha

proč je to právě on ano proč to vždy jsi jen ty když nemáš rty

proč je toliko cest vedoucích do míst kde zkurveně nic není

proč tolik slov prolitých do beztarostnosti světa jménem sketa