Hledání sama sebe

Když jsem se snažila najít kousek světla,
slza mi z oka po tváři ztekla.
Když jsem se snažila najít kousek sebe,
zpomínky jako bych ze světa smetla.
Když jsem se snažila najít svůj smysl,
jako bych byla slepá a neznala svou mysl.
Jako bych se hodně spletla,
jako by můj úsměv z ničeho nic zkysl.
Když jsem se snažila najít svůj význam,
zjistila jsem, že svým časem jen plýtvam.
Jako bych nenašla, co hledám.
Myslela, že před sebou stále něco skrývám.
Když jsem se snažila najít svoje slovo,
jakoby ve slovníku z málo bylo mnoho,
co stále ve svém životě neznám,
jako by se objevit na stránkách mohlo.
Když jsem se snažila najít svou duši,
jakoby mé úsměvy byly stále sušší.
Jakoby bylo z toho všeho málo,
kdybych si řekla, že mi tenhle úsměv sluší.
Když jsem se snažila najít svoje kouzlo.
Stále žádné slovo mi z úst nevyklouzlo.
Hledat co by pomohlo mi
najít svoje vlastní moudro.
Když jsem se snažila najít své sebevědomí,
byla jsem ze strachu jako v bezvědomí.
Nacházela, co se v mém životě stalo,
snažila se najít svou mysl a vědomí.
Sama uzavřena ve své samotě
se stále utápím v černočerné prázdnotě,
ikdyž stále hledám světlo,
připadám si jak v temnotě.
Jako bych hledala, co před sebou skrývám.
Myšlenky svoje neustále vnímám.
Nevím, co znamenají,
že přijdu na to, doufám.
Vzpomínky se rozplývají za mnou v prach,
už jsou maličký jak zelený hrách,
po nových toužím, chci být silná,
snažím se skrýt, že z toho mám strach.
Nové vzpomínky chtěla bych mít,
chci je zažít, ne o nich jen snít.
Ty staré nahradit novými přála bych si,
na minulé zapomenout, s budoucími být.