No.5

Chytáme múzu.
Tajeme ledy.
Ve skrytu duše skrýváme zármutky.
Chceme se vidět nahý.
Nahý ve smyslu okna,
do duše tvý chci vidět.
Bez všech těch kabátů a světa tíhy.

°
Kopretina rozkvetla,
protože už neumírá na nedostatek něhy.
Něhy, ve smyslu vody.
Voda je pro ní bránou k nádechu.
Stejně tak slunce,
oknem do srdce idiotů.

°
Když slunce se rozsvítí,
vymněknem všichni.
Někdy i z radosti,
nosíme si kytky.
Někdy ze zoufalství.
Vkládáme je do dlaně těm,
kteří si nikdy nedovolili býti dítětem.