Marnost

Jsem nepotřebná roura od kamen
která kromě sazí nevydá ze sebe nic
Jsem na úpatí hory ležící kámen
který nemá co říct

Jen vydává svědectví o svém původu
Bez důvodu a pokrytectví
Halí vše do mlhy minulosti
Bez lítosti mění fakta a pravdu

Třesoucí se bradu
Ústa mlčící a uši slyšící ticho vteřiny roků
časových skoků

Z úpatí na vrchol a zpět
je divný tento svět

I kámen se orosí
a než z něj bude písek
nevzpomene nikdo na jeho rodokmen

Leží nahý a bosý
Velké hory výsek
V hlubinách času utopen

Tak našly i saze svou svobodu
v tajné snaze někam patřit
Vlastně bez důvodu

se nic

nedá

z a p ř í t