ZÁ KROK

Chcípl pes to je 

děs. Chcípl člověk,

cože, kdo že, no že 

prý lidskost. Lidská

bytost, je my plytko.

.

Strůjce beze všeho

nepochopil všechno. Sháněl

něco na podpal do kamen.

Tak vzal člověka který už

ani neštěká. Jenom si tak

trochu chcípnul tiše, někdo

tu skutečnost očividnou podotkl. 

Utrhnu ti ruku celkem tajně

beze zvuku. V cuku letu bez

předsudků, není on jen zcela z cukru.

Střelily ho do hlavy, koukám

mu do ni. A volám do dáli, ale oni 

ho už se asi všichni poznají. Strčím

do té díry prst, kamínku v ruce mám

jen jednu hrst.

Proč je těžký kulomet zde, asi protože i

člověk. Zde je, jako na figurky na ně

střílí, oni tak nějak i padají. Ti co žijí

marně ty své údy hledají, kurva kde 

mám ptáka, mně se chce toliko čůrat.

Nekecej a umírej nemáš ruce nohy. 

Ty máš ale tuhý kořínek. V hlavě

je tam průstřel ale on i nadále jen

tak bezlepkovitě žije. Tak už sakra zabíte ho,

je to už jen torzo, gesto života které

už je z toho všeho pokálené . Gatě plné

hoven co smrdí, jako ta smrt která lidi prudí.

Život smrdí voní ale je i bez skupenství.

Je jen v mžíku v jednom oka hmitů. Okamžik

je už pryč, to vše už je minulost. Ustřelím ti

nos budeš i nadále cítit ten svůj trus, nebo

budeš jen krvácet. Ksicht bez čichu, to je i na

první pohled, podělaný hnus. 

Jak sex voní tak pojď blíže a čichni

si k té kundě. Potom ji vylízej a nakonec

tam strč i toho drobečka. Mrdej ale pomalu

nespěchej natahuj ten moment, dokud to jde.

Tak co už jsi hotov, tak se vychčí a repete než

smrt na tebe důrazně zaklepe.