MEMENTO VIVERE
MEMENTO VIVERE
Anotace: @@@
MEMENTO VIVERE
strach před smrtí
prospívá životu jen do té míry
do jaké ho před ní umí chránit
jakmile ho ale začne podvazovat
stává se naopak advokátem smrti
byť třeba nechtěným
budoucnost nespočívá v jejím zapírání
ale v odvaze života ji přežít
učinit ji jen cílovým praporkem k vítězoslavnému odmávnutí
ne fatálním propadlištěm do nicoty zmaru
aleje smrti lemují cesty v krajinách života
jsou připomínkou pestré jedinečnosti prošlých tras
nikoliv jejich negací
pamatuj víc na život než na smrt
život se zpátky nikdy nevrací
Praha, 22.5.2020
https://www.youtube.com/watch?v=M_K2MHNZhKQ
Komentáře (34)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Ještě jsem se musel vrátit, krásné poselství, Pepo. Zarezonovala o to víc, že se dotkla tématu, o němž jsem přemýšlel, děkuji
25.05.2020 22:49:58 | Akrij8
Strach ze smrti je, spíš než jejím advokátem, přímo exekutorem. A stejně tak, jako život, co se zpátky nevrací, ani ona nechodí dvakrát.
23.05.2020 22:10:00 | Gyda Jakojovna Heridiot
Ano více myslet na život. Jednou nám byl dán...
Tak pozitivně vyladit..když to jde, nesmutit. Pěkně poskládáno milý Amonasře "ST":-) ;-)
22.05.2020 23:32:35 | jenommarie
Díky za souznění, milá Marie :-)
23.05.2020 15:22:01 | Amonasr
smrtí.. oživená?
teď jen kde je ta hranice..
hranice kde jsem ještě žena
a kde .. světice? :)
22.05.2020 13:53:51 | vojtěška
:-D Ta hranice je myslím jen někde v mysli ;-)) Možná ale žádná hranice ani není - copak se to vzájemně vylučuje? Znám ženy světice, jimž to na ženskosti nijak neubírá - o to větší obdiv k nim chovám ;-) Dík za prima verše :-)
22.05.2020 16:06:07 | Amonasr
mhm, šlo mi o hranici o které píšeš v textu, tedy o hranici míry či podoby, kdy smrt naopak vyzývá k životu a kdy už jen pohlcuje, proto žena světice zde rovnítko mrtvá žena :)
22.05.2020 16:51:01 | vojtěška
Rozumím, tahle hranice je asi o věčném hledání - není jednou provždy a zřetelně daná. Ostatně nyní to všichni prožíváme v přímém přenosu a myslím si, že to ještě bude i předmětem vášnivých diskuzí a zkoumání, až budeme sčítat a porovnávat skutečné i hypotetické škody. A žádný jasný závěr, na kterém by se všichni shodli, z toho asi ani nevznikne. Důležitější jsou ale nejspíš opět otázky než případné odpovědi - ty bychom si měli klást vždy :-)
22.05.2020 17:28:53 | Amonasr
Zrovna včera jsem byla u známé pro papriky a ta mi začala vyprávět o tom, že jsem se vrátila zpět, kde už se mi jednou žilo moc dobře. Já bych přísahala, že tu bydlím prvně, ovšem v tomhle životě. Taky mám momentálně v péči jedno nemocné house husy labutí. Dala jsem mu jméno Covid 20,jelikož čekalo na svou dávku antibiotik a když jdu po zahradě, volám.."Covide!!!Covide!!!. Děti se mi smějí. Prý všichni se ho bojí a já Covid ještě k sobě volám. Jestli jsem byla v minulosti husou nebo labutí, toť otázka...:D
22.05.2020 11:35:28 | Dreamy
:-D)) Díky za rozesmání, Dreamy - tomu říkám správný přístup k životu! ;-))*
22.05.2020 15:58:44 | Amonasr
Pravda, ST
22.05.2020 10:55:11 | Kapka
Žiješ svůj život, máš ho rád
i kdyby v duši kámen pad
tvé kroky láska vede dál
a na konci pak žádný žal
vždyť byl jsi tu a radost znal...
22.05.2020 11:34:10 | Kapka
když nás nicota zmaru hlodne (bez ohledu na bolest) třást se a litovat není vhodné :-(( Amimu všechna čeST :-))
22.05.2020 10:18:35 | Iva Husárková
Tvůj komentář je jako obvykle přímo elixírem života - díky Ivo :-)*
22.05.2020 10:21:47 | Amonasr
hurá!!! :-))
22.05.2020 10:22:41 | Iva Husárková
;-)))*
22.05.2020 10:37:43 | Amonasr
tu píseň mám moc ráda děkuji i za ni OOO***)))
22.05.2020 10:43:11 | Iva Husárková
:-D) Tak to je další souznění - díky za tolik štěstí najednou ;-))*
22.05.2020 10:45:08 | Amonasr
jsi miláček :-)))
22.05.2020 10:48:04 | Iva Husárková