MORATORIUM

Jsem v těle

zrůdy která

mne víceménně

prudce, nudí.

 

Jak jsem se

tam ocitl.

Počkej, řeknu

až procitnu.

 

Řeknu, do píči

tak zas tam.

V tom těle které

jenom zebe.

 

Co ti jebe

kde jsou

od toho tady

dveře. Já

chci ven 

třeba i do

útrob nějaké té

války. Bajonetem

budu propichovat 

další diváky té

hrůzné podívané.

 

Je to strašné

všude jenom

krev, řev a bubnování

děl. Hele granát, skočím

na něj budu hrdina. Nebo

blb na kterého in memoriam

pověsí, nějaký jiný kov.

 

Všude samý hrdina

to slovo nehodící se

na tebe, bez tebe.

 

Zdevalvovaly slovo

které něco znamenalo.

Co je teď, jen pár písmen

které označkují média, kdekoho. 

 

Jsem tak hluboce

kontroverzní. Další

slovo nemístné. Pro ty

co se bojí označit někoho

kdo doopravdy je.

 

Třeba tebe rasisto

ale prý je jen kontroverzní.

Ale to my v uších nezní.

Ta slova vyřčena, byla

tak velmi na hnědo natřena.

 

Celý zachmuřený, kam mám

jít. Pár švestek sebou vzít a

někam daleko odejít, do světa 

bez lidí, ale to se prý ještě uvidí.

 

Jsem velice zklamaný že za 

šňůrky mne tahají. Tak vy co tak

se mnou manipulujete, lépe to neumíte.

Máte padáka, stříhám zběsile kolem sebe.

 

Byl medvěd o člověka snědl hned.

Jak ho po své cestě potkal, tak co 

jak ti chutnal, dáš si ho taky příště.

Nebo ne tak mluv a nestyď se, ale 

nejdřív si vyndej z tlamy kus jeho

hlavy potom si ho rozžvýkej, kameraman my tu zvrací. Taky

někoho třeba i nějaké zvíře v podobě

tak hnusné, sekundárně vrací. Tak to bylo interview

s medvědem co člověka snědl. Vracím slovo

do studia a už můžu taky blejt.

 

Krajina nevšedních zážitků.

Nebo jen jejich spěšných odlitků.

Mlč nebo hubu drž nejsi nic, list je víc.

List čeho, zvedni čelo vrásky odhoď.

Napiš si requiem, načti knihu plnou

chyb. Bezpochyb najdi vryp, číše

naplněna po okraj vypij jich toliko

jen tak pomaloučku malinko.

 

Máš hrst plnou diamantů, náhle je

upustíš. Lidé k zemi padají ty kamínky

hledají, jsou tak směšný jsou to přeci lidé. Je

jich tu všude, tolika až hafo a všichni

hledají štěstí to jest bohatství, zlato a co

za to. Třeba konec lidskosti ve jménu

dekadence, každý dá se koupit. Jen za

kolik to bude, myslíš že jsi imunní počkej

až to příjde, jaká suma tvoji závislost pozitivní

učinní. Nakoupen každý den, každou minutu. Vyjmu

tvoji lidskost a hodím ji tvrdohlavým psům.