Bez názvu 1

Bez názvu 1

Anotace: Dnešní půlhodinka nad papírem.

Už jsem se smířil, že nikdy nebudu nejsilnější

Už vím, že nikdy nebudu ten nejkrásnější

Už dávno vím, že nikdy nebudu ten nejchytřejší

Smířil jsem se s tím, že nikdy nebudu nejlepší

 

Řeky života se totiž ztrácí jako kapky etheru

Nikdy nikdo nebude rychlejší než ony

Jediné, co zbývá je plout po nich do záhuby

Každý se jednou vymáchá ve vodě naposledy

 

Všichni doufáme ve spasení svojí duše

Ta se ale vytratí, tak jako se skála mění v prach

Věčné zapomnění nás jednou všechny pohltí

Proudění vody nás jednou nahé na břeh vyplaví

 

Nikoho nezachrání stovky uncí zlata

Je to jedno, když hlava už leží na podnose

Nikoho nezachrání trýznění sama sebe

Už to nic nezmění, když mrtvoly leží ve trávě

Autor Věčně omámený básník, 26.05.2020
Přečteno 356x
Tipy 2
Poslední tipující: Rozmarýna, jenommarie
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Trýznit sebe není zapotřebí, zkrátka jen žít a být za to vděční. ;-)

27.05.2020 07:31:29 | jenommarie

líbí

Jo, přesně něco podobného jsem tou poslední slokou myslel. :)

27.05.2020 11:49:01 | Věčně omámený básník

líbí

;-)

27.05.2020 20:46:58 | jenommarie

líbí

Mě se to líbí a je pravda že od svého vzniku vše směřuje jen k tomu aby to zaniklo ať tomu klidně říkáme vývoj, život nebo jinak.

27.05.2020 06:19:17 | petrzal

líbí

Toho si cením. :)

27.05.2020 07:00:59 | Věčně omámený básník

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel