Malý chlapec padá na domy
Rychle sráží se v něm atomy
Zmar a zkáza! Můžem za to my
Vědcům klid a koním obroku
Všechno znát chcem v zájmu pokroku
Jaké divy každých sto roků!
Nová doba vždycky nabídla
Čerstvě otevřená stavidla
A též zákony a pravidla
Neustále další tažení
Možná už jsme trochu zkažení
Po staletích všeho snažení
Někde prosakuje přes víru:
Není už té snahy přes míru?
Vzdyť přec co jsme v rámci vesmíru
V očích věčnosti jen nahonem
V místě pustém prázdném lakomém
V nekonečnu pouhým atomem