Anotace: Lyrická báseň
Zastavím se v nultém
čase. Jsem v té hnusotě
naprostý začátek. Vídám
se a však nepoznám, strůjce
tlaku vzpurný vůči strachu
prý tak blízko, nekonečnému krachu.
Netlač nerozkopni se v houfu
minometů, granáty tu metu.
Rozčilen na plné obrátky, zatáhnu
za tu páku plnou strachu. Stálost tlukotu
srdce, tak prudce, až vyletí na pné obrátky.
Co se stalo, něco hrálo ale zrovna v tuto
chvíli to tak zarytě mlčí. Prší déšť tak to
snes, nevylej pozor dávej neprohrávej.
Proces nastal, nejdřív vstal potom ustlal.
Nemáš hlad dej si třeba, nekalé pochyby.
Jsou trochu pálivé ale jinak celkem žhavé. Jsou
i hravé plné žluté krve stejně tak, jako prchlivé.
Utíkej nemarni čas, moře plné řas, z očí krásných
žen. Odvržen, pokažen, stále pnutý odstrčený, levně
krutý. Jsi to ty co jsi najmutý na provedení něčí smrti.
Točí se o tobě filmy jsi líčen jako dobrý člověk, který jen někoho
zabíjí, no vždyť je to za peníze každý se přeci nějak živit
musí. Bullshit, jsi hnusný psychopat Hollywood to je smrad,
fabrika na prachy. A já tě střelím do hlavy tak co jaké to je
býti obětí. Vždyť o nic nejde nic proti tobě jen to že jsi vrah,
odporný psychopat. Stoupá dým to je z tvého těla, budeš
popel, tak se s tím jako opálená mrtvolo srovnej.