UPS

Sedím ve své

bolesti. Přivolávám

neřesti. Zaklínám 

neštěstí. Cítím se zraněný

na smrt vržený. Kde nic

tu nic není. Jsem sám

odpoután od lidí, co mně

ani nevidí. Jsou slepý nebo

já jsem neviditelný.

Realita podivná ta zem 

hledá, cestu podivna. Šašek 

nebo král, co vybrat si 

chceš. Nevěř lži, odepiš,

zastávka do pekla. Upeč

si tam řeč, tu co tady sní

ti ostaní s ní mluví. Na tebe

čumí co prý tady chceš. Uteč

nebo prostě jen vypadni.

Je tu tma nic nevidím, nic 

tu není jen tu sedím. Rozsvítí

se světlo oslepující. Kde to jsem 

za sklem dlím, někdo tu je koukají  

na mne. Na co čekají, najednou 

ke mně někdo přistoupí, vyholí my

hlavu pak mi ji hadrem namočí. 

V hlavě motory motivů naskočí.

Nemohu se hnout sedím na židli

a jsem přivázaný. Proč tu jsem 

kdo mě sem umístil. Něco kovového 

my dávají na hlavu. Za sklem někdo 

stojí z druhé strany, dva lidé tam jsou

jeden v ruce telefon. Něco si říkají pak

ke mne někdo vstoupí, na sobě černé hadry 

v rukou kříž. Nic neslyším tak to ztiš.

Něco mele latinsky, v ruce nějakou knihu.

Odchází někdo kývne hlavou, někdo zatáhne

za páku a do mě proud je vypuštěn, strašná

bolest prolétla mým tělem kde se bere. Už jsem 

pochopil oni mne chtějí zabít, třesu se škube to se mnou.

Překousl jsem si jazyk zuby se my lámou. Cítím

jak se uvnitř škvařím. Oči z důlku my vypadaly 

cítím strašný tlak, ta bolest je nesnesitelná. Tak 

jen prosím o tu smrt. Nepřichází kde je, kde se

fláká když ji člověk nejvíce potřebuje asi taky ze mně bleje.

Chytnul oděv hořím, konečně chtějí se dostat ke mně. Zachraň

mě fízle zastřel mě prosím, dveře se zasekly celý v ohni

cítím svoji vlastní pečeni. Už otevřely, už nic nevím jen

se cítím lehký, bolest už necítím, tak to je ta smrt viď. Tak to 

řekni, proč mě zabili. Vidím jak mě hasí, z páry je vidět znetvořený

obličej bez očí a bez kokota.

.