DOVĚTEK VII

utíkám nevnikám slzy podnikám

stal se sen utekl mi hnedka teď

pozoruhodné očividný není vlitý

stále bit od těch ran pochroumán

 

není už co snést vše už vzaly hned

utopený v kapce vyvřelé kapaliny

nevíš co si přát přej si dále zrát

dotek nepohody do bodu tajné shody

 

nic už není tak jak ti odkázaly kradmě

rány do těla které přebolí někdy snad

vše už někdy někde bylo oplácaný fakt

vytrvalí tlak nech ho dále krásti pasti

na věci vytrvale neodkrytý tiše buď

 

proč tu stojím z ránou v břiše sklíčený

něco ze mne padá to je asi velká zrada

tělo nepohodlně v křečích na zem padá

krev jako potůček doprovází obraz zkázy

 

kdo je vrah kdo je oběť zazní verdikt cizí

sliny došly v ústech nanicovatá tma

útok na verdikt snový vylepený plakát

nikdo neprošel slepě za něčím šel k šelmě

už to ví nikomu však tu moudrost nepoví