Kolibřík

Hle, co jest v zákoutí,
že by pravda bolestivá..
Kam až to zamíří, nu kam..

Hromem dolem do prolhaností,
tu pláč, tu smích v rozcestí,

Jak trn trpce píchá,
tak i srdce dýchá.

Spolu pospolu to škádlí,
pavoučí síť můru lapí.

Hle! To pouto zpívá,
tu kolibřík u orchideje snívá.