Nadějný král

Moudře již si psal,
ty rozervaný liste.
Mnoho dní i let sis zakusil,
v chorobě i bolestí vnitřně.
Jak čas plyne,
tak minulost je jinde.
Tu osud tomu dal,
té hořké chuti,
co sám posnídal.

Jak larva,
co prožírá se,
jak puká ve švech.

Tu rozpadá se příběh dál a dál,
tu zamračený pán.

A tak se zjeví,
nadějný to král!