JASNĚ

Necítím tep teprve teď mrtev je
Život v náručí zmačkal jsem hned
Vyvrhnut jako vzteklé zvíře ustrnulé
Kráčím po minovém poli a čekám kdy..
Teče krev mimo tebe vidím modré nebe

Uzamykám se nevpustím ty hrozny hněvu
Beru něhu jako rukojmí dotýkám se vřískotu
Utíkám kam někam tam za co se převlékám
Ukrývám se nevznikám asi už zanikám rozkuchán
Není už nic co bych cítil city karty už rozdány byli

Tak už skoč tak už poletíš na chvíli jako motýli
Na jatka mě vzali to je mýlka já jsem přeci člověk
Típnutý jako cigáro asi jsem ten konečný filtr upejpavý
Utopenec bez cibule či jen takový prachbídný člověk
Celý sál vstal na počest salv nudné hutné předpojatosti