ZAHRADA SNU
ZAHRADA SNU
Zamženým oknem nepřichází
úleva z noční temnoty –
jen věčný pramen čisté krásy
mne odlákal od samoty,
ve které duše slzou prosí
u propasti a na dně sil.
Usmířen s tím, co sudba nosí,
nevinnost snu jsem neztratil.
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Výborná báseň. Je moc krásná.
31.08.2020 23:16:16 | Hesoun Václav
Děkuji. Vaše balada o tom utonulém dítěti je lepší.
31.08.2020 23:21:28 | ARNOKULT
Ta vaše je více kvalitní v tom, že málo slovy řekla mnoho. Asi nelze soudit, která je lepší. Obě naše básně jsou rozdílné a v tom tkví veliká krása.
31.08.2020 23:30:45 | Hesoun Václav
Já mám problém v tom, že vše piluji, piluji - jednou se upiluji. To je problém - právě čtu Stacha (životopis Kafky). Na jedné straně inspirace - a na druhé jakási jazyková, hudební a racionální korekce. Díky ní se intuice ztratí. Jak ty dvě věci spojit? Právě toto geniální Kafka řešil celý život. Možná až v Zámku se mu podařilo ze snu vytvořit naprosto uvěřitelnou realitu - či vizi, která se nakonec osudně naplnila po roce 33.
31.08.2020 23:49:22 | ARNOKULT