PITOMOST

Netečnost kroutí se.
Uspořádán z atomů.
Ne já za to nemohu.
Vzpříčím se rozjařeně.
Vyndejte mně v celku.
Všichni ztichli, cudnost
nehledej nikdy v krychli.

Upovídaný mrtvý, komu
to má říci. Má mysl je tu
aby vzdala holt, nevkusu.
Řinčím zbraněmi, utlučen
něčím strašně výrazným.
Leží tu jako haše z člověka.

Utichla už lest, tak už vylez.
Na světlo ať ví všichni, kdo jsi.
Jsi ten který, přesýpá ty hodiny.
Přestaň už jsou jiné rozměry.
Technologie nebije tě, do očí.
Utopen ve vaně v rozpouštědlu.
Mrtvý, tělo není, ani zrůdný zločin.
Hodil ho tam, zatím žere muffin.

Hodil po tobě ksicht, ještě celý.
Hodím po tobě nohu, rozežranou.
Prasata sežerou všechno,, tebe též.
A pak mi je žereme, docela nechutný.
Zabíjačka zabili tu jen člověka, zcela.
Vzduchovou pistolí, jako dobytek.
Neměj vztek, taky někdy zemřeš.
Potom tebe někdo žrát, zas bude.
Koloběh známý, nech se spálit.
Ale až budeš mrtví, jen to nepopleť.
Směj se jako blázen, útok na tok bázně.