Anotace: Krátké zamyšlení při mém nedělním rituálu.
Refrén každého nedělního večera
vysílá k oblakům jejich malého bratříčka
s příchutí tabáku a sladkých tónů medu
Noc je beze hvězd
jen okna paneláků propichují tmu
a mlžný opar
který sestupuje tam někde
od úbočí hory
se mi vine skrze vous
A zadumán v dlouhém večeru
kdy jedno končí a nové se s ránem rodí
Chlad je mi bratrem a zima nevěsta cudná
střídavě v ústech se mísí
horko i mráz
Dál pozoruji tanec černě, modře, šedi
nad klenbou nebeskou
A mezi mraky těmi
si kreslím co zde bylo dřív
snad hradby a valy neprolomné
nebo jen pláň či pestrý sad
Tak naposledy o jazyk se otře
chomáček kouře
pak spláchnut vodou ohnivou
Je čas
Čas jít spát
A čekat na další nedělní večer