NOSNOST

Pravda ležící v ústraní
Dekret o nicotném zpovzdálí
Odevzdal řeč vzal si jenom křeč
Breč plakej vzlykej slza dotěrná
Není nic jen to co už bylo uzmuto

Dej mi svou já ti dám tu mou
Rozklad těla život utekl tvář je němá
Lže krade slova nejsou tvá navrať zpět
Uříznu ti hlavu vyříznu tvou ladnou mysl
Utekl a stále jenom běží tam kde střeží sebeklam

Kdo je moudrý kdo je blbý rozsuď v přítmí
Leží mrtvý v tratolišti nebojácné sebelítosti
Tma tak jasná jen tam tak leží vnitřně utajena
Mám hlad ale nechci jíst tak co píšu tajný list
Utržen ze stromu pojmů masku tu ti navždy strhnu

Bolí to vře to uvnitř nepoznáš už nikdy klid
Útrpný pohled jasná řeč přeložena už tisíckrát
Leží světlo na dnu kolbiště ještě neví uřícený
Dotkl se hvězd dotkl se tebe přinese ti kometu
Leží nebo běží stále na místě rozložen a složen lepě

Zlo v tobě dělá v tobě hrob a jen čeká na tvůj výskok
Světlo v srdci něco tuší nebuďme zranitelně hlušší
Zastávka čeká na bus nebo kdo vlastně na koho
Kosti zlomeny kladivem notnou dávkou letmé zrady
Tne mečem všechny údy zbyli už jen zrádné levné pudy