VOUCHER

Sleduji čas rozpoznaný.
Utíkám cestou vetknutou.
Vidím zázraky, které se notně
bohužel nedějí. Ve znamení
býka, smrt plamenům se vzpírá.
Díra uskutečněna, dům ze vzpomínek
letmých byla to pravda nebo lež, jsoucí.

Ležím vyzvracel jsem svět je mi zle.
Je mi na vyliž prdel rozprostřu se do
letmých vzpomínek, uletěly kamsi nejsou
už. Je jen vzpurná realita nebo přítomnost?
Je jen zlost která se na mně dívá a z dávkou
drzosti na mně plivá. Useknutá budoucnost
torzo z toho co mělo býti mé, tak zcela zacelené.

Ležím ve sračkách, smrdím jako nevyvinutý podraz.
Cítím tlak úzkost, tenzi, hemžící se výtlak znuděný.
Mého bytí zde v tomto světě, ne nic tu nekvete jenom
mě to žere to co už ani asi není mé, je to tvé co mě tak rád
máš. Pravda nebo lež, smrt nebo život, úzkost nebo tma.
Vybírám si alternativu jsoucí, jdu po cestě oběšenci tu na
stromech visí, zvou ku následování, jsou tak tišší. Slyším
jejich poslední povzdech, říkají už nás nic nebolí.