FŮZE

Pláču plynně
Tryzna usne
Vrať mi strůjce
Kráčím kácím se
Sešel svorně
Bídně utrhl si sen

Noční můra zbledla
Nekácej můj stesk
Projdu tebou svůdně
Projdu se tvou vagínou
Schůze s ptákem v klíně
Líně slýchám tenký hlas

Našel něco tiché město
Stojí na kraji všech krás
Zurčí potůček strmá vůně
Bídný ve světě utopených
Zrada už se stala nepřestala
Stojím hledím hle třesk fialový

V blátě domov unáhlený
Strmá cesta padá z kopce
Vybledlá fotka živá představa
Nic už nezní útočím zbídačený
Zvuk notně smutně rozprostřený
Byl jsem vzdávám se už roztřepený

Utrpěl jsem třesk studeným plamenem
Vrátil se z cest našel jen letmý polibek
Cesta utrápeného člověka vrostl do oblak
Postavil se na odpor zbyli jen krvavé cáry
Už je jen zdání toho co zbylo odepřený vztek
Lesk je už dávno matný vyňatý odsunut v nic

Klýč odemyká už dávno uzamčené komnaty

Stesk probodaný unáhlený v nicotnou křeč

Breč odejmi svou řeč tajně odtajněnou slyš

Zatni zuby bolest přijde odešla už zase přijde

Rozervi ztuhlou křeč řev je slyšet někdy i tiše

Na to poslední jsi jen sám jsouc láskou obklopen

Zklopil zrak zachmuřil se vytanula z oka potopa