OBRÁTÍŠ

Utiším pozlátkem noc
Nenajdu svůj stín
Budu moudře znít
Nakreslím hranici
Pluji na pramici
Do řeky nevstoupím
Všechno to pochopím uchopím
Co vlastně
Nu proč se třesou třásně
Proč mi není krásně
Napíšu testament
Zruším své nedbalé pocity
Nevím proč nesvítím
Jen občas bliknu
Zvyklí být neobvykle obvyklí
Do kouta nacpaný
Celý nuzný a zbídačele odepsaný
Celý on jako ty skrouhnutý
Okouzlen slovem
Náhle ošoustán múzou
Role své se chopila
Nečekala uchopila vsunula
Díky ti za klubko nití
Šiji své bytí zde
Otrle podtržen

Zním slyším hlas
V boji za život upoutaný
Bez bázně a možná i trochu podělaný
Hra též známa pod přídomkem život
Zrada kudla v zádech ještě tam je
Takhle to býti nemělo
Jo nemehlo
Radši odlétám
Do výšin
Svět bez těla jen mysl podezřelá
Načerpat endorfiny
Udržet hlavu stále nad hladinou
Otlaky prstů smrti
Cítím jejich chlad
Stroze patetický
Vrať co jsi vzal
Není to tvé
Mělo to být jeho tak to znělo
Jako i to tělo
Nebo jen už jeho torzo
Automatický smích
Výslech výstřední
Prý proč ještě žiji
Byl jsem obviněn z trudomyslnosti
Ano jsem vinen
Odsoudí mě prý
K žití
K blití

Nezměrné utrpení tajné
Nevykřičím do světa
Nespadnu jako kometa
V oceánu světýlek
Ani v moři světlometů
Vezmu nůž a najdu tepnu
Ustrnutý v němém úžasu
Najdu ostrov
Kousek země
Spadl ze mně
Na chladnou zem
Umanutý nepoznaný
Kdo by hledal
Hadí jed
Žlučovitý křest
Svět naplněn až po okraj utrpením
Jak zlověstně zuby cení
Žere laskavost a upřímnost
Vyplivne ty jimž patří svět
Nepotrestá
Hnusná zvěrstva
Cesta
Plna překážek
Najdeš ji
Půjdeš po ni
Ne komfortní zóna ta se cení
Jsi v ní
Zůstaneš tam
Polituješ v televizi zvířátko
Na člověka shodíš vizi krizí
Ten svět se moc nepovedl
A z té dálky kosmické vypadal tak mile .