OPUŠTĚNÝ

Skládám tělo tiše do truhel
Zvedám obočí oči útočí
Jsem jen průvodčí
Vlaku nebo strachu
Odtud vede osud
Kam vede co svede
Nebe zachmuřené
Jako má tvář
Nemá jas
Ztratila už téměř vše
Do očí sama sobě lže
Co že to cítím
Nemoc nebo bezmoc
Chraplavé spojení

V přítmí lépe vidím
Tam zahozen
Stroze ubodán k životu nuznému
Zřetelnost pocitů nůši plnou zmaření utne
Už to neunesu
Neunesu už
V tlamě krokodýli
Jícen sopky pohltí
Obrazy zkázy zparchantělé
Důkaz v těle
Všechno v ceně
Na mučidla pověšen
Centrum bolesti
Ověnčen cenou duševního procesí
Jde a klopýtá
Trousí myšlenky i slova
Zas a znova úpěnlivě neprosí smrt tě neodprosí

Tam kde je konec cest
Roste tam vřes
Invalida duševní
Roztřesený úpěnlivě nevyčnívá
Jen pohled bez jisker
Kalný svět poznal
Včera i dnes
Jen zničující stesk
Bere životy odnese roky
Nevrátí zpět na horu už nevylezu
Živý jest a přece tak zrůdně zabitý
Každý den smyčka smrti otupělé
Nesl po kapsách větu třesu
Už nezní není už tak fresh

Píši tu že jsem v prdeli
Jo jasně nikoho to nebolí
Jenom jeho tak si třeba zmrde chcípni
Je to tvůj neživot ukrytý za maskou překlepů
V těle stokilovém do tricepsu jako znak ukrytí
V tváři utrpení nezajímavé
Maska mainstreamová
Říkám něco ten hlas k tomu tělu prý nepatří
Neslyšíš mně protože hrůzně mlčím
Vzduch nasycen pocitem
Udušen vyhozen do vzduchu
Tanec svatého Víta tě vítá
Vnitřek požárem vlhkým poničen
Jako vtip než ho řekneš trapno se uchytí
Do lahve strčím hodím do oceánu
Cesta plna rozcestí
Padám do bažiny jež nic neodpouští
Ukřižován supy oklován
Nevidomý ožrán těmi zobáky temnoty
Spadnul a už nevstane
Umořen krutě neurvale
Není už nic je jen sprosté hnusné prohnilé nicotné zbytí.