ŘEVY

Zvedám hlavu
Nevidím nic
Jsem jen tyč na šaty
Rozesmátý kdo jsi ty
Zouvám kruhy z obilí
Pláču nad úžasem času
Splývám zrozen z role
Kladu krok za krokem
Ne ničím poskokem
Užaslý v torně zjihlý

Utekl čas někam zas
Nechal tu jen nemoci
Za temných nocí v bezmoci
Útok zlost a zničení
Neunesu už nic
Jdu jen ztěžka
Cesta nelehká
Vystavěna stopka
Nanicovaté hroby
Díry pro těla z člověka

Dotyky pocity emoce
Pocit rozprostřen do létavic
Zním hlasem tichým poničeným
Ustřihněte šlápoty zbyli jen v paměti
Uřícený v tajze pronásledován kojoty
Kdo jsi ty kdo je ten co jeho zpěv nikdy neuslyšíš
Je jen kus z miliard nepovedených pokusů
Utři si pusu žvásty obtékají tvoji tvář
Už nezářím jen nouzově blikám
Proč proto možná to tak mělo zbýt

Hvězdy v nebi na motorkách jezdí
Vidím rety stvořené k líbání
Zřím tvář má jas a krásu bohyně
Byla a je užaslá
Vnikám do míst kde je střed světa
Utopen v říši krásného těla
Pozvaný na konferenci bytí
Opitý ne zde chci být závratný
Koleje do tebe jsou zvlhlé
Tvá duše spojené nádoby
Něco tu utrousím
Zas něco vezmu si
Vymotán z klubka snů
Zavřu truhlu noci
Otevřu kohoutek reality
Tma je nejkrásnější barva