TCHERNOBYL

Jsem jen stínem stínů
Platím svým životem
Utekl čas nebyl jsem tam včas
Zrozen jen k temnotě ponětí
Zdroj světla z temnoty
Pocit nakažlivé bezmoci
Utržen stržen do temné noci
Den ustřižen vzápětí vystřižen
Tápu klamně ztrácím už jednou utroušenou tvář strženou strašlivou bolestí
Cesta co se neptá

Rozervaný upoutaný
Zaníceně zardoušen
Utkvěle roztržen ve dví
Víš to co já nevím
Tápu ve stavu hnusoty
Řežu nožem necítím zhola nic
Krev se řine kam odcházíš
Už něco cítím stručnost v ponětí nesmyslu
Krutost utajena náhle vyslyšena duní zrůdností

Blázen čirý nebo jen kalný
Zním nebo jen vrním
Ruce nástroje všech tvých činů
Zaníceně odpudivý kdo jsi ty zmiz
Bez svědomí na tom světě dlí
Drž se dále od těch vět
Utni zlo pošli zprávu spravedlivým
Doma nebo jen na návštěvě odvěké
Klesám padám zvedám se a zase odkládám srdce své ještě tepe

Dusno uvnitř tebe teď tam zrovna zebe
Unavený bytím
Zvrací toulky světem
Odvržen na okraj nebe
Zřícený jako dům který už nezní
Mlha plna zurčící nepodstatnosti
Vznícen padá na zem nesnesitelnou bolestí
Svit umíněné roztodivnosti
Pohnu tebou na straně potkáme se ve zřídle řvoucí pochybnosti
Nejsem jako ty jsem umlácený úzkostí v depresi trhám vlasy umíněné
Pln hořkosti pln jedu
Držím ten nůž
Možná jediný klíč
Nebo možný kýč
Uprostřed střetu vilnosti flasbacků