Monstrózní

Monstrózní,
když peřeje vášní rozlijí,
tu hladinu podvečerní noci,
měkkouce k výšinám,
od nížin k peřinám,
topíce a nevíme kam.

Hraje, to laděné Bolero,
po cellu i violách.

Nehynouce, skvouce,
smyčcem táhne,
strunnou ovinutí,
co vine v závitech,
tulení,
vzrušujících vnadidel.

Probíjí se tlukot hodin,
broučí, vlní,
vlnky rtů,
do malin,
ke slabikářům.

Loučení je trpké moci,
vyšla pravda,
trpčí slzy,
mdlé, hynoucí mlhy,
co pomlkla,
a mlčky odvanula,
orlím pérem,
do cizokrajných hnízd.

Zatracení v trápení,
míst,
lekajících ryb,
léků čekajíc.