Anotace: Kráčí po lidech vadnoucích.
Ty city, pocity, emoce,
záhyby, úzkosti, detonace.
To vše je v tobě, tedy asi
ve mně schované, ucourané.
Spící ležící v pozoru, kostrbaté.
Neviditelně šplouchající v těle
obrovském i maličkém. Je to zde
hrající s tebou hry, zarputilé.
V břiše tě šimrající k pláči
usedavém tě zvoucí, tak řvoucí.
Je mi zle krásně, na smrt pošetile.
Nechci být nikdy znít, trapno bouřlivé.
Je mi překrásně myslím na tebe, píši
kýčovité básně. To je vše nebo více spíše.
Vnitřně rozervaný. Svíjím se tu nahý.
Bolest nakreslena zvýrazněna. Už je
konec, myslíš že všeho čas je ten lék
jedinečný. Vyléčený průsečík os na tom
světě courá se bos. Úhoz, text prchlivý
šplouchající zurčící, potleskem zdrcujícím.
.