Přítomnost
Přítomnost
s každou tečkou umírám.
Máš pocit, že utíkám,
já nic nepopírám.
Dnes ráno o půl deváté
jsem byla černou kávou bez cukru,
včera večer v jedenáct
ženou v rudém kabátě.
Ale hrnek je prázdný
a žena v kabátě už nezná tě.
Zítra budu čímkoliv budeš chtít,
ale dnes jsem plačící melodií kapek a parapetu,
které únavně šeptají jednu mrazivou větu:
"Znovu už mě nezažiješ."
Komentáře (18)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Jsem rád, že Tvé verše poznávám, vítej zde. Ona ta přítomnost je jen střípek budoucnosti, o níž zatím mnoho nevíme.
21.03.2021 21:29:45 | Akrij8
Každý přítomný okamžik vzácný je,
nikdy víckrát se znovu nestane...
Vítej na Literu... krásný den přeji, ať se Ti tu daří... :)
10.11.2020 20:49:43 | Emily Říhová
můžeš křičet ať zůstane,
ale to je zázrak jenž se nestane.
děkuji za milé uvítání:)
10.11.2020 22:30:47 | měsíc podle agáty
Pěkná a stekla jako kapička..s trochou smutku a lítosti.
Tak jak život ..někdy i nadělí. * ST
Vítej zde a ať v tvém okénku další básně přibývají. ;)
10.11.2020 15:15:07 | jenommarie
Skutečně velmi pěkné dílko plné pravdy, jeho čtení jsem si užila (*ST ;)). Děkuji ti za něj a vítej mezi námi Liteřany, snad se ti tu bude líbit! :)
10.11.2020 14:08:21 | Rozmarýna
Ahoj, jsem tu poměrně krátce, teprve pátý den, ale objevuji zde literární perly. Obraty v Tvé básni se mi moc líbí, - 'jsem byla černou kávou bez cukru', 'jsem plačící melodií kapek a parapetu' - děkuji za krásné chvilky při čtení. Prst nahoru! *ps*
10.11.2020 13:57:48 | psorm
Vítám Tě tady v modrém tichu a přesto je tady stále ,,živo."
Tvá báseň je krásná, ta věta ,, Znovu už mě nezažiješ."....hodně-hodně výstižně pěkná .-)
..ST..
10.11.2020 13:40:29 | Jaruška