SOLITÉR

Vidím vodu řvát.
Pozice tupého koně.
Nejsi však, jsi jen
proud lávy. Ohnivě
žlutá, najdi slovosled.
Zní pěje píseň, křivá.

Kdo zná sen, moudře
natírán. Modrá barva
nebe, už se chvěje, směje.
Dotyk smrti, pln jsem krutý.
Kdo tu stojí, zamyšlen lstivě.
Kope hrob, moc mělký lehni jen.

Vyšli a už nejdou nacpat zpět.
Brzdím, sloučím, ústa zavři.
Trochu dlouho navždy, sud
naplněn, mýtus prudkých změn.
Ploužím se stále, prý až do finále.
Kolemjdoucí vroucí hnisá, je ponížen.