Omnis vita supplicium est
Omnis vita supplicium est
Anotace: ... poslední báseň z hospitalizace z roku 2020, báseň napsána 2.8.2020
Komentáře (14)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Ve Vašem minimalismu je vyjádřeno více než ve spoustě slov :o) Tleskám...
07.01.2021 21:12:45 | Z nitra
Kráčí, i když se mnohdy zdá,
že pokulhává.
Chuť žít a tvořit
a i ty maličkosti vychutnávat.
Jen úsměv svůj si setřel do vzpomínek
kráčí, i když se zdá
že je to jiné.*
Pěkné odkazy.
Hezký den milý Jeane.
07.01.2021 20:12:37 | jenommarie
Zdejší přechodný život je seriálem a jmenuje se "O naději." Jsme teprve v prvním díle.
Však nemá víra sval a nenaberem síly, když potravou nám jsou... jen v ementále díry.
Tak dobrou chuť a hlad na menu života, Ti přeji Jeane. Ať Ti sloky tloustnou*
07.01.2021 19:23:40 | šerý
Kamaráde milý, já nad tou básní a Tvým komentářem přemýšlel a máš pravdu. Nestojí vůbec za nic. Když mně chybí k tvorbě láska, třeba platonická, ale láska. Jsem jinak pustý, bez lásky se žije těžko, ale žít sám, bez lásky a bez zdraví, to je opravdu síla a za okny pandemie. To je opravdová, silná divočina a je to na mně už řádně za hranou ...
07.01.2021 23:02:00 | Jean-Paul Simon
Tak je , Jeane* Co bysi mužské srdce bez žen počalo? Kdo by nám by hnacím motorem k pitvoření se, k překonávání svých limitů? Jak bychom o sebe dbali?
Kde by strnulo umění, nebýt inspirace a motivace k ženám. Láskyplný vztah k nim nás dokáže zničit, ale být i velkou vzpruhou. Podívej se jen, kolik lidí se dnes v osamění soustředuje na zvířecí "náhradní" miláčky. Kvůli ženám jsem trpěl, ale bez jejich úsměvu a lásky, bych zde jen živořil. Každý to ale může mít i jinak! Ale já jsem se svým názorem zcela spokojený.
08.01.2021 01:20:33 | šerý
Ano, tak jest. Cherches la femme. Tak to prostě je. Vidím to již mnoho let. A uvědomuji si, že tahle báseň měla hlavně vyčistit nitro. Prostě se vypsat z trápení. Ale výsledkem je to, že mně teď trápí její citelně nízká kvalita. Nejraději bych hned napsal něco opravdu kvalitního. Ale to nejde na povel. Však mi rozumíš.
08.01.2021 09:00:30 | Jean-Paul Simon
Ale kdeže, zrovna já mám Tvoji mini za zdařilou. Je tam to věčné dorovnávání se do zákrytu s životem.
Ale usmívám se nad zmínkou "... hned bych chtěl napsat něco opravdu kvalitního."
Kolego, a kdo by nechtěl? I já si žehrám neustále nad svoji kvalitou a je mi zpětně neuvěřitelně zle, když se ohlížím zpět k svoji tvorbě. V zoufalství díla z profilu mažu a v lepším případě předělávám. Sním (a kdo ne?) o verších, do kterých promítnu svoji přesnou dikci toho, co cítím a představuji si. Že jednou si řeknu, Šerý, to je přesně to, co jsi chtěl vyjádřit a co čtenáři s tebou sdílí i s nadšením kvitují. Zkrátka jednou vytvořit něco "dokonalého."
Myslím, že je to odvěké dilema tvurců - a jistě, nejen amatérských.
08.01.2021 14:30:40 | šerý
Děkuji Ti za Tvůj vlídný komentář. Mně bylo v ty dny příšerně. Nepopsatelně. Jsem rád za toto čtyřverší. Vždy si vzpomenu na svůj velký básnický vzor. Na Jana Skácela ... na jeho čtyřverší plná pokory, ticha a klidu. Mnohdy se snažím zachytit jen konkrétní emoci. A k tomu mi v poslední době stačí ono čtyřverší. Vidím na sobě, jak se moje tvorba básní vyvíjí. Od kvantity k minimalizmu a spíše hutnější kvalitě. Alespoň to je mým záměrem. Jde o to co na to druhá strana barikády. To myslím samozřejmě v dobrém. ;-):-D
07.01.2021 21:17:29 | Jean-Paul Simon
To je přirozené. Piš si stylem, inspirován oblíbenými autory. Ale v nitru zůstaň svůj se svým pohledem, a svojí výpovědí o životě. Alespoň já se o to snažím.
08.01.2021 01:33:31 | šerý
Já jsem inspirovaný básněmi z Českého národního obrození. Miluji jejich styl, sloh, kulturu a úroveň. Snažím se být svůj. Na to jsem až moc tvrdohlavý a svůj, abych slepě psal podle někoho. Měl jsem jednu dobu krizi, když jsem míval inspiraci jen na čtyřverší a další strofa ani ťuk. Pak jsem zjistil, že i velikáni jako je například Jan Skácel, ve své tvorbě psali často jen pouhá čtyřverší. Že i toto je v pořádku. Když si však mohu vybrat, tak dávám přednost osmiverší s dovětkem ... Však už moji tvorbu znáš. Já si jedu svoji linku. A u velikánů české poezie si pouze kontroluji, kam mohu až zajít, aby to bylo ještě v pořádku a vyhnul jsem se tak v tvorbě naivitě a případnému kýči.
08.01.2021 09:19:01 | Jean-Paul Simon
Já osobně, si v mini verších nelibuji. Pro mě to jen, jako vytržený úryvek ze života... zkratkovité vyjádření ke kratké myšlence. Je to jako v mini pohádce. "V jednom království princ, v druhem princezna. Princeznu chtěl sežrat drak. Princ mu sťal hlavy. Král mu dal za odměnu dceru a šťatní tam žijí do dnes." Vyjádřené jádro podstaty. Na co okolo "plácat" a pohádku rozvíjet?
Však víš, že nemám rád stoprocentnosti. Tak i zde to zcela neplatí, a v určitém lidském vyjádření mají "mini" své opodstanění i určitý půvab. (K zapamatovatelnosti, soustředěnosti k věci, kterou tvůrce chce prioritou oslovit čtenáře atd.) Je to takový pro nás podobný druh "neendemického" haiku. Jeho minimalistický obsah, Ti může - s prominutím, napadnout behem pár vteřin i při posezu na toaletě. Asiaté mají zakodovaný minimalizmus už v sobě, zřejmě už i k své lidnatosti. Tedy i u nás by se dalo z toho "něco" převzít. A co si budeme povídat. Zkrze dalšímu pohodlíčku si člověk vykouzlí vždy nějaký výborný argument, jak si zrovna tohle vynachválit! Zde prosím, si nespolčuj s tím, že tímto naopak oslavuji rozvlekle dlouhé básně. Ale s provoláváním chvály a bez mantinelů takovej "odezdikezdizmus?" Tedy ano, ale magneticky nezblbnout!
Že Skácel a mnozí čtyřverší? Proč občas ne. I pro mně je to literární velikán.
Již jednou, jsem se zde někde zmínil. Kdyby se zde pojednou vygenerovalo tisíce "poučených" a geniálních Skácelů, tak by nám ten styl krásy časem lezl krkem - to mi věř. Vím, je to jen zavádějící teorie a u někoho plácám nesmysli. Ale je to jen jeden laický pohled ze sta a třeba tobě i některým, to třeba bude stát alespoň za úvahu. Člověk by neměl jen infantilně papouškovat, co se říká a řídit se stádně proklamovanými názory. Je to jen (!) má provokace k zamyšlení se. Nakonec si každý, strůjcem svého.
08.01.2021 16:11:28 | šerý