Pochybná mysl

Peklo začíná probuzením a končí
únikem do snu.
Tam nebe se rozprostírá.
Každý den hádky ,furt stejný postup.
Chybí mi odvaha nebo víra?
Už jenom hlas dokáže zježit mé vlasy. Rozproudí shluk černých myšlenek.
Někdy si říkám, jaké to je asi.
Když nůž bodá tělo, všude prýští krev.
Nejsem vrah na mou věru.
Zato mysl je sadista.
Hned ví jak zabít či zmrzačit duši.
Lehce se vše hned přichystá.
Jsem masochista co dál se tak mučí.
Žije jen ve snech kde bloudí a rád.
Co když vše změním, jak mávnutí proutkem. Změní se sen ve svět, peklo zas v ráj?
Mám chuť vše změnit i když nejsem si jistý, zda sním či žiju.
Nebo jsem už mrtvý a čekám co bude dál.