Pomíjivé skeletony

Pomíjivé skeletony,
shnijí nejednou v prachu,
odvanou kamsi za říší,
a nenavrátí činy chtivé.

Lze pohlédnouti ztrhaným,
všeho všehomírem,
dokud bijící hodina,
levituje rafičkou k srdci.


Pozemských obžerství,

stmíváním zemětřesem,

a čisto pozůstalých zpívá,
lyrou hrajících doznívání,
v tónech chvějivého hlasu,

Anděla shůry dán.


Vynesen,
povznesen,

přeletává vzduchozdáním...