Básnické sloky

Básnické sloky,

ladí písně éterické,

unášejí kamsi k závratím,
skutečnost měkce zatahují,

po čepeli leskle vzplývavé,
cizokrajně kukají,

přesladce přesolují přednesy,

koktejl v oku oka,
sítnicemi rozdmýchává euforie,
ve přelétavých letů,

vínově ohnivých plameňáků,

koutkem jízlivě opuchlým,
v rozpuku šerosvitné bázlivosti,

po rokoku vonných pomád.



Veršem,

lovem jsoucna hrdě pletem,
mračíme se s úsměvem,

do pražícího slůvka,
zrnek zrníček kávových.



Lávovité poezie,
jsou poezií neočekávané,
kde a kdy,

Ten procítěný lalůček,

pozastaví svá hříbátka,
prochladle zkrásněná,

klopýtnutím,

v třejících kožíškách.