TAKY

Otráven omámen ve tvárné nic.
Řekni to tiše ať to není klišé.
Proč, je to otázka řekni to tiše.
Uveden do síně lži, tam jsou samy.
Kus slámy, vítr foukne ledabyle.

Nečtu, lžu si do očí před zrcadlem.
Jo ten ksicht to jsi asi ty, podezřelý.
Vinen asi a zatčený z nežití života.
Všude jen ta slepá prázdnota, oko otroka.

Slzy už netečou vzal je déšť, stříbrný.
Jsi nebo už zmizel povlak, bezzubý.
Otupělý v očích není jas, jen prázdnota.
Chtěla by ti něco říct, nic a všechno, prostě peklo.
Je tam teplo, nebo jenom zášť těch bytostí.

Oprosti se nepros utíkej co ti síly stačí, radši.
Dotýkám se člověka bez nohou a trupu.
Ruce řekli slovo poslední, tak poslechni.
Dlužím porci lásky dávám všanc, temný glanc.
Je tu takové ticho, poslouchám tak to řekni.
Klekni své si řekni, dobro jest velmi podezřelé.
Nebo vřelé vše se plete kytka kvete, zrůdný skřete.