Větře přechodný

Klaním uctivě větře přechodný,

přízraku z výšin,
to blyštivé božských hlasů,
jež zahustí lazurem mráz,
k azuru plesatých zirkonů.


Ptačí letec krouží shůrou,
a věští polibek andělský.


Sni snějíc snem,

pohlaď smrt špičkou malíčku,
přiraž k planetární stanici jedinečnost,

a jednou z nich opět vstaneš,
v klobouku bezedných zlatomuškách.


Vánku vanoucím neviditelnem,
viň titanem šedých hor,

obtěžkej slepé hromotluky,

a přičaruj harfické strunky,
drnkajíc o cit zpěvný,

s průvanem lampičkových hyád.