RD

Život který nežiješ.
Smrt v hubě máš.
Zázraky se nedějí.
Prášek na kuráž.
Nebo spíše celou
lékárnu, v hubě máš.

Zloděj pocitů ukradls my, cos.
V režii zahnívající zlovolností.
Zanechal jen úzkost a tenzi.
Zabíjí pomalu ale jistojistě.
Každým dnem i hodinou.
Tvoji rodinu, nechceš ji znát.
Bohužel ji máš, propadáš se, tak
co kdy to vzdáš.

Do hloubi existence tvé, jediné.
Na první pokus, v poklusu dějin tvých.
Plášť a pod ním, to co tě tak moc bolí.
Trhá tvé tělo na kusy, prosím odpusť, my.
Omlouvám se tělu, řízeno je nesmysli.
To je ten život, neb spíše generálka na smrt.
Prut napnutý, tak ohnutý je jen otázkou času,
kdy se zlomí.