Anotace: Už se Vám někdy stalo, že jste napsali báseň, u níž jste netušili, co znamená? Tak prosím - tady taková je... Příjemné čtení (=
V temném sále
kdesi v Praze
sedím stále
na podlaze.
Shora svítí slabý svit,
svítí, duši neosvítí.
Zní poslední srdce kmit,
rozum volá - nezabíti.
Rozum volá, srdce soudí.
Copak zmůže mrtvá hlava?
Rozum chvilku času loudí,
kéž srdce bít nepřestává!
Loudí, ale nevyloudí,
srdce tiché, těžkne tíž
v žilách krev mi už neproudí,
rozum prohrál dávno již...
Těžknu, ale tíhu snáším
záchrana mi nepřichází.
Křičet chci, ať krysy splaším
Pro křik sílu nenacházím.