DELIKATESA

Cítím se tak nějak ledabyle.
Slza v oku, nastavený odpočet.
Tolik tajných vět, zmírá posedlostí.
Byl králem jen chvíli, než ho zastřelili.

Utíkám před ním, jež je uvnitř a nelení.
Postavil si stan, chce tam prý být sám.
Odpojený od lidí, stejně ho nikdo nikdy nevidí.
Stržen proudem slov, očividně pravdivých.

Smích co je to, nevezmeš ho do své ruky.
Prý obličej ho vytváří, zkusil tu grimasu.
Nebyl zrozen pro krásu, pomačkaný ksicht.
Byl vytržen po té vlit, kam si do propasti.
Něco chrastí, ne to jen had dal se na špacír.
Prý už nikdy nebyl viděn, stal se zlostným vtipem.