Anotace: RD
Hnul brvou jako strunou.
Zazněl zvuk, střídmí pohledný.
Útok na svět, než začne se vrtět.
Duše porušila již věky dané klišé.
Zapleten do dávky stručného zakletí
Letím do dály i do šíře věčného stětí.
Štěstí kde ho brát, než se suše počuráš.
Vzhled vzlet povrchností, suché rozcestí.
Dekapitace jeden sek a jsi kratší o čest.
Možná i o život kdosi tam vlezl má domeček.
Noční můra ve dne, zalez tma je tvá pohoda.
Kroky nuzné obdoby lidství, proč se dále trýznit.
V povětří vítr mně neděsí, orel vzal si rozcestí.
Jsem v tmách na cucky rozdělán, zač a proč teď.
Veď se tím slzy v tmách, zarputile hledal nebe.
Rozechvělí panická porucha ta tu velí, nekompromisně.
Údolí stínu utápí se v kamenném kolísavém ponětí.
Troska tebe vedle mně, vstaň a popolez, křič vesmírem.
Zajatý, odňatá slova plná hřebíku, vezmi za kliku už tam blil.
Surový omezený něco jako člověk hledal nenašel však nic