Katarze
Katarze
Sbírka: (S)hluky slov
Slet snů se míhá
a tichem dní se táhle rozeznívá
a mží
v těch neznatelných kapkách sebelží,
z nichž tepot vůle žil
by žil.
Je nádech tíha?
Co tokem času stále méně zbývá?
Co s ním?
Jak jednou sama sobě odpovím?
Vždyť malý kousek sil
mi zbyl.
Kde bolest číhá,
když možnost další šanci otevírá?
Když vím.
Čím sama sebe vlastně ustavím?
Snad skýtá protiklad
i pád.
Komentáře (5)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Tak já chci otiskem zanechat stopu, a vidím, že jsem zde už byla. Není nad to, držet si svou stopu, po čase, když prověřená, patrně jdu, a jdeš, prověřenou cestou. Tak, a vlastně až nyní můj komentář.
06.08.2021 19:11:36 | Vivien
Možná by se mi to lépe četlo, kdyby takové texty byly položeny do množného čísla jako daný problém všech, protože problém každého z nás je problémem nás všech a opačně. Kdyby lidé nebyli tak vztahovační k sobě, ale chápali problémy v širším měřítku, tak by to mohlo mít větší důvod aspoň k zamyšlení a k možné následné změně :) Jen mi to připomnělo toto: My bychom vzhůru k nebesům, jsme však zde se zemí spjatí... :)
04.07.2021 15:29:10 | Ray Magini
Obávám se, že ono tvrzení, že problém jednotlivce je problémem všech, tak je mylný. Ne... Drtivou většinu lidí zajímají jen vlastní zájmy a sobectví. A děkuji za onu připomínku... Ta mne potěšila a vlastně se jedná až o poklonu.
05.07.2021 06:24:04 | Alegra
To je právě ono, ta lidská arogance jednotlivce v hlouposti nevědomosti :) Proto svět vypadá, jak vypadá, proto každý trpí namísto štěstí :)
05.07.2021 07:59:39 | Ray Magini