MINUTA

Krása už není krásná.
Plouží se zmateně nu, mdle.
Nemám se skvěle a to
můžeš po široširém světě,
rozhlásit. Slyš to ticho, jsi
jím zmítán. Ponuře odnímán.

Utopen ve škále barev, nicotných.
Co znamená ta červená, na tvých
ústech. Co znamená na semaforu.
Drž hubu než ti zelené světlo, zapěje.
Píseň vykostěnou vzrostlou, jako ta zeď.
Která mezi námi je, nevidíš ji ona funguje.

Nechci nemám neprodám, strnule se
propadám. Do výšek řvoucích, operní
árie. Tak už dost, uši my to jistojistě utrhne.
Dopadl jsem na dno čeho si, svět se najednou
pomočil. Zírá na mne pohledem, kterým mne
rozedírá. Útěkem skládám slib, tajného poselství.

-