KOLEJE

Dům plný bolestí.
Kosti chřestí odpovědi.
Ptám se tedy proč.
Otázka výbušně znějící.
Útok z rovu útle upachtěný.

Co jsi vzal, kdo tě ulovil.
Jen trapná, figurka zvolí.
Bolest neutuchající, bušící.
Dones blesk z nebe čistého.
Buď trest i odpověď, na tvé zlo.

Sklo čiré, zahraj serenádu, svou.
Zbude jen něco jako zlom, nevyřčených
slov. Pravda uschována velmi hluboko.
Tolik odstínu, sedm miliard zaručených zpráv.
O světě o tobě o tvé žízni uprostřed oceánu slov.
Jen ticho zbylo samo opilé, nevrlé, odňaté, podťaté.