Robot vs Člověk

Moderní aféry technologií,
jsou umělinou figur,
kde přežvýkává kráva,
ten reklamní billboard,
pomatené v bludišti krys,
jak mozek bez vosku,
kde popichuje televizní kanál,
a honem honem,
musím to neuváženě vlastnit,
jinak se po mě pražádný neotočí.


Roboti plechových dálnic,
analyzují jisté články chování společenstev,
pošetile zaškobrtávají o rozum,
jak v té laciné tragikomedii,
v tom zásypu extragavancí,
tím nebezpečím možných terminátorů.


R
kdo nebo co,
žije to snad...?
Neovládne inteligenci diletanství...


Č
reálně touží tvořit,
od nepaměti se shledává s Kristem božím,
nebude hranou kvadratur,
ale ekvivalentem hermafrodita,
co vystýlá teplotu soucitem,
jimiž ctí hrdě pocty,
a nevzdá se mylných předpokladů,

krom strůjce nepokojné křivky,

co vykřivuje střed Universa,

a přetrvá lidskost,

dyť stroje jsou jen pouhou frází.