Čas záhad

Tu barva ciferníku naříká,
tu vytíká pameť nečasu,
kde strojvůdce to vyfotí,
aby vykrojil ten epos,
a rozmáchl se výřezem obludária,
v katastrofium běsnících čarodějnic.


Od démonických hlasů byl blíž ,
až se s tím ohnivzdorem předávkoval,
kdo mu má rozumět,
míněno v hypnóze rošád,
vyloženo totiž barbarsky,
jímž anatomická ztuhlost,
vystrojila metafyzické atributy,

Tella opřeného dovětru,
kde pozbyl géniem lukostřelby,
nezřízených fantomů,
a kompasu otočných lebek.



Dalí mefisto,
přibitý ve snu zdrátovaných střetů,
oběť svého mužství,
kde obnažil sebeklam,
a přetvořil stopy z morzeovek,
vysílany surrealnou revolucí,

z obrazu záhad,

honit si vyvolané včely.