báseň, jejíž název nedokážu vymyslet, ať se sebevíc snažím

vědomí...
jak zkvantuješ vědomí?
je spojité
jako srdceryv ke Slunci
míšení barev mezi světlem a stínem
slité stránky všech knih světa
nepospíchej, vyplašíš ho...
stejně ho nepřibude ani neubude
i když pulsuje tam a zpátky
mezi zdánlivými "póly" a "protiklady"
prstoklady...
a dvě ruce spletené spolu
smazaly stejně všechno, co se kdo snažil říct